weenie beenie of E.: take me back ! (Budapešť, day 3)

Třetí den nás v Budapešti čekala další spousta krásných míst. Na fotkách uvidíte například slavný blešák ECSERI, Erzsébet hlíd nebo-li Alžbětin most, který jste mohli vidět v TOMTO postu, dále pak slavnou budapešťskou tržnici a v neposlední řadě také kostel sv. Anny, Gellértův vrch a Citadellu.

Ráno jsme se vypravily a nasnídaly v překrásné a velice zajímavě zařízené kavárně, nedaleko našeho bydlení. Zajímavé bylo už jen to, že na zemi byly v parketách natištěné nápisy a jména různých lidí a míst. Daly jsme si výborné omelety, které nás nasytily skoro na celý den :). Bohužel si ale nevzpomínám, jak se jmenovala :(. Po vydatné snídani jsme se vypravily najít slavný a dle googlu největší bleší trh ve střední Evropě. Najít ho nám dalo opravdu zabrat, vzhledem k tomu, že zastávka, o které jsme si myslely, že tam bleší trh najdeme, neexistovala :D. Strávily jsme hledáním autobusu dobrou hodinu, až nám poradil jeden mladík, který s námi dojel až k blešímu trhu a tam nás opustil (děkujeme, děkujeme, dokonce, když jsme mu řekly, že jsme z ČR, tak nás česky pozdravil :D). Takže, abych to shrnula, než jsme blešák našly, než jsme si ho prošly a než nám něco jelo zpět a než jsme se dostaly zpět do centra, zabilo nám to bezmála tak 3,5 hodiny. A musím říct, že to byly jedny z nejzbytečnějších 3,5 hodin mého života :D. Takže tomu, kdo by rád navštívil tento slavný bleší trh, bych rovnou řekla NE, NE, NE! Byly jsme tam jediné, bylo tam asi 4-6 stánků a nic zajímavého :).

Z blešího trhu ECSERI jsme se tedy vymotaly zpátky do centra, kde bylo dalším krokem navštívení světově proslulé tržnice, která už nás oslovila o něco více :). Je poměrně veliká a kromě lihovin, jídla, pití, koření a všeho možného se tam dají pořídit i zajímavé dárky. My jsme koupily něco rodičům, něco do práce a něco dobrého pro nás :). Vzhledem k tomu, že jsme kupovaly vína a celkem těžké klobásy, rozhodly jsme se dojet zpátky k bytu, odložit věci tam, Verunka si rovnou přezula boty a následoval Erzsébet hlíd (Alžbětin most), mimo jiné, jeden z nejkrásnějších mostů, které jsem kdy navštívila :). Přes ten jsme přešly a dostaly se tak k parku, kde byla socha Alžběty. Odtud jsme se po vyšlápnutí menšího kopce dostaly k soše Gellérta. A odtud pak rovnou k Citadelle, odkud byl opravdu dech beroucí výhled na celé nábřeží Budapešti, nádhera !

Cestu zpět jsme zvolily pěšky, alespoň jsme si udělaly procházkou večerní Budapeští. Rozhodly jsme se to vzít po nákupní třídě Váci Utca, kde to celkem žilo. Hrála zde hudba, lidé se bavili, tancovali a my se kochaly krásnou atmosférou. "Doma" jsme se akorát převlékly do něčeho teplejšího a vyrazily jsme na "naše" místo u řetězového mostu, o kterém jsem tady psala. Tam jsme si daly víno a whiskey, což nás docela nakoplo, takže jsme se rozhodly zavítat do některého ze slavných budapešťských barů. Celé to nakonec dopadlo úplně jinak, než jsem předpokládala, ale to už je zase jiný, dlouhý příběh a nevím, jestli se sem zrovna hodí :). Každopádně jsme si celý den i noc moc užily.