as a time goes by

Tak jsem se konečně dostala k článku, který vám slibuji už přes rok. Psali jste mi o něj několikrát na formspring, ask a nebo email, takže doufám, že se vám bude líbit :). Nevypadá to tak, jak bych si to představovala, protože jsem měla k dispozici opravdu hodně fotek a nějak jsem nevěděla, kterou vybrat, takže se jich nakonec vyvrbilo tolik, že jsem se článek rozhodla rozdělit na dvě části. Také bych se chtěla omluvit za špatnou kvalitu fotek, ale bohužel, lepší v pc nemám a také mě mrzí, že se spousta lepších fotek nezachovala (buď se ztratily v rozbitém pc a nebo jsem je nedokázala dohledat v tom kvantu fotografií, kterémi jsem se snad 2 týdny pro tenhle článek prodírala :). Ještě bych chtěla podotknout, ať fotky berete s humorem a rezervou, hold, každý jsme byl nějaký no... :D určitě to znáte. Kdybych si ze sebe tak ráda nedělala srandu, ani bych to nemohla publikovat, protože občas to je katastrofa :D.

Na prvních šesti fotkách můžete vidět moji přírodní barvu vlasů, tudíž, špinavý blond. První tři fotky jsou ještě ze základní školy, tudíž je mi na nich 14 - 15 let. Milovala jsem bílé tenisky, sukně a kraťasy. Moje kreace byly opravdu šílené, jak můžete vidět na fotkách. V té době ještě frčely zvonáče, takže si obrázek asi dokážete udělat samy :D.

Na dalších třech fotkách už jsem na střední škole, tudíž 15 - 16 let. Frčely u mě mikiny s kapucama, bilé boty, džíny a tato super disko-bunda :D, kterou jsem mimochodem milovala. A to samé ta čepice :D. V polovině prváku jsem si nechala sestříhat ofinu, což byl asi největší omyl mého života. Vypadala jsem naprosto příšerně a také mi díky tomu šíleně ztmavly vlasy, což znamenalo melíry. Také ofinu jsem si nechala dorůst tak, abych z ní udělala patku, která mi vydržela další 4 roky :). (viz 6. fotka).

Pak přišla má dvou roční disko éra. Když se na to zpětně koukám, musím se sama sobě smát :D. Jako každý, frčela jsem na libimseti.cz a víkendy trávila v kamikaze :D. Mým velkým oblíbencem byl PAUL FRANK /viz druhá fotka/, měla jsem od něj snad všechno, od triček, mikin, pásků, atd :). Pilotky u mě byly číslem jedna, to samé jako tyhle růžové tenisky s panterem. Nosila jsem je ke všemu, a tím myslím opravdu KE VŠEMU, snad dva roky v kuse :D. Když se mi rozpadly, neskutečně jsem to obrečela. Všude jsem mimo jiné tahala tuto stříbrnou converse tašku, kterou jsem si koupila za své první vydělané peníze. Ta (stejně jako boty) se po dvou letech úplně rozpadla (achjo, jak já jí milovala).

Po čase, kdy mě disko éra opravdu omrzela, jsem chtěla změnu. Pamatuji si, že jsem tenkrát pracovala 2 měsíce prázdnin v kuse, abych si vydělala na nový sestřih, oblečení, atak dále. Chtěla jsem změnu a snažila se pro to udělat maximum. (No, nevím, jestli se to zrovna povedlo... :D). Začala jsem převážně nosit šátky, většinou ke svetrům, dlouhé košile (měla jsem jich snad milion a zajímalo by mě, kde všechny jsou..), pak také mé první modré kalhoty ze zary (ty jsou opravdu legendární, mám je doteď, protože jsem je nosila snad ke všemu pořád dokola a střídala jsem je pouze s šedými slimkami). Můj styl dále provázely vytahané mikiny, které jsem nejraději nosila s kapucou na hlavě. Na konci druhého ročníku jsem si vlasy nechala sestříhat, obarvit na bílo a začala jsem nosit rudé rty.

Jak už jsem říkala, vlasy jsem si obarvila na bílo, patku jsem si nechala sestříhat tak, aby mi dobře držela a byla MEGA, což byla no.. :D a také jsem zvolila jiný typ make upu. Nemusíte mi psát, že je to katastrofa, protože vím, že byla. A říkalo mi to spoustu lidí, ale já si nenechala říct. Jedno oko jsem si každé ráno malovala 15 minut a to 8mi druhy řasenek. Podle toho to také vypadá, viz fotografie. Dále jsem si začala malovat výrazné linky a černé stíny. To jsem občas doplnila rudou rtěnkou a bylo. No, nemusím vám říkat, co mi to s řasami udělalo. Měla jsem své vlastní, krásné, dlouhé řasy, které sahaly až k obočí. Spousta odborníků mi říkala, že s tímto stylem líčení mi řasy ve 30 vypadají. Mýlili se, vypadaly mi rok poté, můj fail no. Co se u mě dělo dál bylo to, že jsem se našla v nošení hnědých kozaček. Ať bylo léto nebo zima, tahala jsem je pořád, kupovala jsem si stále a stále nové, protože tím, jak jsem jiné boty nenosila, se mi po měsíci vždycky zničily :D. Dále u mě vedly široké pásky, upásané pod břichem a nebo pod prsama, většinou jsem je nosila s košilí a nebo šaty. /viz. další fotografie/.

Ve třetím ročníku střední školy přišla dloooouhá éra čelenek, těhlech converse-bačkůrek, černých kalhot a dlouhých mikin. Dále v mém šatníku převažovaly košile, hnědé kabelky (černé jsem příliš nenosila) a ven jsem zásadně nevycházela bez těchto retro brýlí bez skel (pamatujete si na ten hit ? :D já je nosila asi rok v kuse :D) a v neposlední řadě také kšiltovek a těch retro šatů, které vidíte na fotkách. Ach můj bože, ze všech věcí v mém šatníku za posledních 6 let, nic jsem nemilovala víc, jak tyto šaty. Až jsem byla trapná, jak jsem je nosila pořád, a tím pořád myslím opravdu pořád, třeba 3 měsíce v kuse :D. Jen jsem střídala kabelky, účesy a boty k nim. Nejvíce jsem je milovala právě v kombinaci s těmi hnědými kozačkami. Co se týče vlasů, tak ty jsem si postupem času začala barvit sama, takže mi trochu ztmavly, protože jsem je neuměla nabarvit tak dobře, jako kadeřnice.

Dostáváme se k poslednímu triu fotek první části tohoto článku. Haha, měla jsem krásné, blonďaté vlasy, ale stále a stále (po několik let) jsem toužila po hnědých. Několikrát už jsem je skoro měla obarvené, ale vždy jsem tak nějak ucukla, až.... jsem zmagořila, koupila si nějakou random barvu v drogerii a na bílé vlasy prdla hnědou. Hmm, co asi myslíte, že z toho vzniklo ? :D Ano, červená. S hysterií jsem volala kadeřnici, která mi vlasy poté obarvila na hnědo - zrzavou. Z této barvy se postupem času stala hnědá, pak černá, pak černobílá, pak zase hnědá, atak dále... ale to až v příštím článku, pokud tedy o něj stojíte (nevím, jak se vám tento bude líbit). 

Určitě jsem na spoustu věcí zapomněla, protože je to opravdu moc moc moc informací a nevím už přesně, jak to všechno bylo a nechce se mi to vypisovat dopodrobna, protože by vás to stejně nebavilo číst. Takže pokud máte ještě nějaké dotazy, připomínky a nebo výsměchy, tak mi je napište do komentářů a nebo na ask.fm/elisaline :). 

Poslední fotky jsou takový random, který se mi do fotek výše nikam nevešel. A budu ráda, když mi do komentářů napíšete, jaké bylo vaše dospívání, co u vás frčelo a jestli se třeba v nějakém "vývoji" shodujeme :). Krásný večer.

+ bonusová fotka na facebooku